[V celém textu je 347 řádků, na této stránce je 75 řádků]
- ránu je nutné čistit, vyplachovat při každé výměně krytí "sprchováním" **fyziologickým roztokem
- u hlubších, infikovaných ran je použití *Persterilu, peroxidu vodíku, chloraminu, *Rivanolu, *genciánové violeti, Betadine, jodophoru, kyseliny octové zcela nevhodné, tyto látky jsou pro ránu toxické, rána se špatně hojí, k výplachům se používá **fyziologický nebo *Ringerův roztok, výplachy se provádí sprchováním, sprejováním, proudem roztoku injekční stříkačkou (pro odstranění sekretu z rány), ránu nečistit gázou namočenou v roztoku, dochází ke tření, poškození rány, a roznášení infekce
- při sekreci z rány je nutná ochrana okolní kůže krycími pastami – zinková pasta, Babynol ung., Menalind kožní ochranný krém apod.
- místní antibiotika jsou nevhodná, protože po 7-10 dnech poškozují granulaci, nelze vyloučit ani alergické reakce na antibiotika, proto se od používání místních antibiotik v současné době ustupuje
- místo mulů se s výhodou používají např. obklady Crupodex, Systogen, u mulů se kapilární prostory bavlněných vláken hnisem rychle ucpávají, je třeba často provádět jejich kontrolu a výměnu (3-6x denně), podle množství sekretu z rány
- vhodným roztokem pro vlhčení mulů je **fyziologický nebo *Ringerův roztok
- upřednostňují se přípravky nemasťového typu (gelové, pěnové), masti mají tendenci ránu macerovat a poškozovat granulaci (rána měkne a pokožka se rozkládá), jednotlivé prostředky je vhodné po čase měnit, střídat
- výměnu obvazu provádět po 4-6 hod., respektive hlavně podle stavu rány
2. fáze - granulační:
- po vyčištění následuje fáze hojení
- používají se hydropolymery, hydrokoloidy, hydrogely, algináty, absorpční krytí, síťové materiály
- antibiotika není nutné aplikovat, pokud se dekubit hojí místní terapií
- spodinu pod odstraněnou nekrózou kryjeme antiseptickým krytím, algináty a jinými čistícími materiály
- vlhké léčení ran obklady z vlhkého mulu (TenderWet) zajišťuje potlačení infekce a podporuje epitelizaci pokožky
- suchou ránu ošetřit krytím, které vytvoří vlhké prostředí, v němž se zaktivuje hojivý proces
- na dekubit se silnou sekrecí zvolit krycí prostředek, který odstraní přebytečnou sekreci absorpcí (savým účinkem) nebo vazbou na hydrokoloidní částice (sekret se váže na gel)
3. fáze - epitelizační:
- používají se hydrokoloidy, hydrogely, síťové materiály, hydropolymery, polyuretanová pěnová krytí
- ve stavu epitelizace (bez sekretu, pouze červená pokožka) se rány také někdy ošetřují 5-10% roztokem Betadine (povidon jód), rána se překryje gázou silně napuštěnou bílou neutrální vazelínou (levné řešení, ale je nutné ránu častěji kontrolovat kvůli možné maceraci kůže), apod.
- pokud se na nové pokožce vytvářejí suché stroupky (šupinky), je výhodné použít jako primární krytí Bactigras (síťový materiál napuštěný mastí)
- tkáň chráníme nelepivým materiálem, netkaným textilem
- u některých klidových granulačních ran je možné podpořit granulaci a epitelizaci ozařováním laserem a Bio-lampou, ozářením dojde k překrvení rány a okolí a k urychlení obou procesů (není vhodné pro všechny typy dekubitů)
- pro urychlení granulace a epitelizace se také někdy používají – Bepanthen a Panthenol (B-vitamíny), Dermazulen, *Enyper, Erevit, Chlorofyl, Infadolan, Solcoseryl, *Višněvského balzám
*) není volně prodejné
**) lze bez problémů nahradit doma vyrobenou "slanou vodou" (saline), návod viz níže
Způsoby ošetřování a aplikace krytí naleznete na stránce - ošetřování II.
Konkrétní typy krytí a jiných pomůcek naleznete na stránce - léčebné prostředky
Infekce v ráně:
- dekubity 2.-4. stupně jsou vždy infikovány, infekce v ráně zpomaluje hojení
- oslabený organizmus je velmi náchylný k množení infekčních zárodků (malnutrice, poruchy metabolizmu, pokročilé stáří, oslabená imunita, apod.)
- původci infekce jsou viry, plísně a nejvíce bakterie, které produkují toxiny
- některé bakterie v těle jsou užitečné a neškodí, když se ale dostanou do rány, vyvolají akutní infekci - např. střevní bakterie Escherichia coli
- každá rána je osídlena choroboplodnými zárodky, většinou si ale s nimi tělo díky imunitním reakcím snadno poradí, pokud ale bakterie proniknou hlouběji do rány, kde se množí, svými toxiny poškodí tkáň a vyvolají zánětlivou reakci, inkubační doba bývá 8-10 hodin, než se bakterie přizpůsobí novému prostředí, poté začne jejich počet v ráně velmi rychle narůstat
- infekci v ráně je možné potlačit pomocí účinného vyplachování rány a odstraněním odumřelé tkáně
- pokud se v ráně vyvíjí hnis a nepříjemný zápach, je nutné provádět častěji výplachy rány a odstranění odumřelé tkáně, to zpomaluje množení bakterií a urychluje hojení rány
- rovněž inkontinence stolice je spojena se zpomalením léčení dekubitů v oblasti konečníku
- u otevřených ran se někdy provádí stěr pro bakteriologické vyšetření - materiál se odebírá z hloubky a okrajů rány, kde je největší koncentrace bakterií, nemá smysl provádět stěr pouze pro zjištění, zda je v ráně infekce, protože každá otevřená rána je infikována bakteriemi, je-li přesto nutné stěr provést, je doporučeno provést jej pomocí jehly a stříkačky (analýza běžného stěru nevyhodnotí původce infekce uvnitř rány, ale pouze bakterie na jejím povrchu) a také se doporučuje získat vzorek tkáně pomocí biopsie (vyhodnotí hladinu bakterií v ráně)
Základní znaky infekce v ráně:
Příznaky začínající místní infekce:
- zarudnutí nebo zvýšená teplota pokožky v okolí rány
- zvýšená citlivost, bolestivost při dotyku, stlačení okolí rány
- otoky rány, zduření tkáně kolem rány
Příznaky infekce celého organizmu:
- zvýšená teplota, horečka, třesavka, zimnice, leukocytóza a zduření místních lymfatických uzlin
- fyzická slabost
- zmatenost nebo obtížná koncentrace
- zrychlený, rychlý tep
Infikovaná otevřená rána (místní infekce):
- hustý zelený nebo žlutý sekret v ráně
- páchnoucí sekret v ráně, páchnoucí rána
[V celém textu je 347 řádků, na této stránce je 75 řádků]
Zpět nahoru|
Pro prevenci vzniku dekubitů platí tyto obecné zásady: [34] |
|
1.stupeň - dekubity bez poškození kůže Mírný otok namáhané oblasti, jemné začervenání, zarudnutí kůže, pokožka není většinou z vnějšku poškozena, při stisknutí kůže na krátký okamžik - kůže nezbělí, ale zůstane zarudlá. Změny jsou reverzibilní, zvratné, po odlehčení tlaku se během relativně krátké doby (0,5-2 hod.) obnoví krevní zásobování tkání a zarudnutí se postupně ztrácí... 2.stupeň - dekubity s částečným poškozením kůže Postižená oblast je oteklá nebo zatvrdlá, namodralá, nahnědlá, začervenalá, má modré zabarvení kůže, po tlakové zkoušce se neobnoví oběh (stlačení postiženého místa, místo po stisku zbělá a zůstane bílé), tkáně začínají odumírat. Někdy se objevuje puchýř, místy bývá obnažená vrchní vrstva kůže... 3.stupeň - dekubity se zničením všech vrstev tkání stlačených mezi kostí a podložkou Poškození tukových vrstev, svalů, integrity kůže, vypadá jako hluboký kráter, může být zasažena i okolní tkáň rány v podkoží. U rychle vznikajících dekubitů tlakovou oblast kryje buď suchý černý příškvar, nebo rozbředlé nekrotické masy. Jde o nekrózu všech vrstev mezi kostí a podložkou... 4.stupeň - dekubity komplikované záněty kostí a hnisavými záněty sousedních kloubů Zevní vzhled těchto typů může být stejný jako u předešlých typů, ale navíc, kromě zánětů kostí (osteomyelitis), se objevují i infikované klouby - kyčelní, křížokyčelní, kolenní, loketní apod. Úplná ztráta kůže s rozsáhlými destrukcemi, nekróza tkáně, poškození svalových, kostních nebo nosných struktur. Řeší se většinou pouze operativní cestou v nemocničním zařízení... [34] |