Zpět na kategorii » Ošetřování dekubitů « Rozlišení displeje mobilu
menší než 280 pixelů
NENÍ zde podporováno
pouze pro rozlišení >280 px

Ošetřování I.
[www.osobniasistence.cz]

Ošetřování I.
  Stažení textu celé této stránky ve formátu .pdf

klikněte na ikonu

[V celém textu je 347 řádků, na této stránce je 66 řádků]



Druhy infekcí dle vzhledu a zápachu sekretu:
- Stafylokok (smetanově žlutý sekret bez zápachu), zlatý Stafylokok - ve 30% případů jej přenáší člověk - zdrojem infekce je sliznice nosní (pozor - silná rýma, návštěva u lůžka může nemocného nakazit)
- Streptokok (řídký, žlutošedý sekret)
- Pseudomonas (modrozelenavý, zelený, nasládle páchnoucí sekret)
- Escherichia coli (nahnědlý sekret páchnoucí po fekáliích), bývá u dekubitů v sakrální oblasti - špatná hygiena, při stolici se bakterie přenáší do rány


Antiseptické přípravky:
- nejúčinnější proti stafylokokům je 0,1-0,2% roztok *Persterilu, *peruánský balzám a *Dermazin
- neúčinné proti stafylokokům jsou 0,5% roztoky hypermanganu a 2% roztok *jodonalu
- méně účinné jsou Višněvského balzám, 0,05% roztok *Rivanolu
- neúčinné proti pseudomonas jsou 0,5% roztok genciánová violeť a 3% borová voda
- další antiseptické prostředky – 3% borová voda, růžový hypermangán, na menší plochy 3% peroxid vodíku, 1% roztok dusičnanu stříbrného - AgNO3, jejich účinnost je různá a ne všechny jsou vhodné pro všechny rány)
- přímá aplikace antiseptických přípravků na povrch rány je sporná, může mít opačný účinek, než by se očekávalo, pokud se použijí, měla by být omezena doba terapie na 7-10 dní
- v dnešní době se od použití některých těchto antiseptických přípravků pro jejich toxicitu ustupuje a obecně se jejich používání nedoporučuje


Doporučená opatření proti rozšiřování infekce:
- při každé výměně krytí, výplachu, vymývání rány, používat nové, čisté rukavice
- při ošetřování pacienta s více dekubity, ošetřujte nejvíce infikovaný dekubit až jako poslední
- používat sterilní nástroje pro odstranění odumřelé tkáně
- chraňte ránu před vnějšími zdroji znečištění a infekce (např. moč, stolice)


Sekundární systémové infekce
Rozvoj dekubitu může vést k dalším komplikacím - systémovým, agresivním infekcím tkání, mezi které patří postupující záněty, osteomyelitis (zánět kosti), infekce přilehlých, sousedních struktur, kloubních prostor, a sepse (otrava krve celého těla). Tyto vážné komplikace nelze léčit výplachy nebo pouhým odstraněním nekróz, ale musí být nasazena systémová antibiotika a vyžadují okamžitou lékařskou pozornost a péči.
Systémová antibiotika se nepoužívají v případě místní infekce v ráně.


Infekční záněty kůže:
- lze je obtížně diagnostikovat, protože vzhled rány bývá podobný normálnímu hojení (začervenalá nově vytvořená pokožka)
- všechny dekubity jsou osídleny bakteriemi, bez ohledu na to, zda jsou infikovány nebo ne
- když se dekubit nehojí, vždy je třeba zvažovat možnost infekce
- infekce je typicky způsobena organizmy, které zahrnují stafylokoky, streptokoky, bacily a anaerobní organizmy
Bakteremie je přítomnost bakterií v krvi, často ji způsobuje zlatý stafylokok.
Sepse - otrava krve - příznaky = nevysvětlitelná horečka, zrychlený tep, nízký krevní tlak, zhoršení mentálních funkcí, sepse bývá často způsobena zlatým stafylokokem, pro vyloučení jiných problémů je nutné udělat krevní obraz a ihned zahájit léčbu, jde o životu nebezpečnou komplikaci.
Osteomyelitis (zánět kosti):
- je infekční komplikace dekubitů, která má za následek zpomalení léčby, rozsáhlejší poškození tkáně, prodloužení pobytu v nemocnici, a někdy i vyšší úmrtnost
- včasná diagnóza a účinná léčba osteomyelitis je velmi důležitá
- pokud se rána prokazatelně nehojí po uvolnění tlaku na rizikové místo, je nutné nasadit účinná místní antibiotika
- pokud se dekubit nehojí ani po aplikaci účinných antibiotik, a hnisající oblast se dále viditelně rozšiřuje do kosti, je namístě zhodnotit, zda nejde o osteomyelitis
- předběžná diagnostika osteomyelitis = 3 testy - počet bílých krvinek, červených krvinek a běžný rentgenový snímek; pokud jsou všechny 3 testy pozitivní, je jistota osteomyelitis na 70%
- optimální diagnostika osteomyelitis = magnetická rezonance (MR), CT, je-li výsledek pozitivní, provést biopsii kosti
- léčba osteomyelitis = odstranění veškeré nekrotické a infikované tkáně, dodat do rány tkáně obsahující cévy a zahájit antimikrobiální terapii (systémová antibiotika se užívají po dobu několika měsíců)

Zvládání infekce a bakterií
- u čistých ran, které stále hnisají a nehojí se ani po 2-4 týdnech optimální péče, aplikujte místní antibiotika na 2 týdny pro odstranění infekce v ráně, antibiotika by měla být účinná proti g-negativním, g-pozitivním a anaerobickým organizmům
- pro léčbu infekce v ráně nepoužívejte místní antiseptika, jako např. povidon jód, jodofor, roztok chlornanu sodného (Dakinův roztok), peroxid vodíku, kyselinu octovou

Zvládání infekce v nemocnici
Pravidla zdravotnické péče u pacientů s dekubity proti šíření infekce:
- vytvářet bariéru proti přenosu infekčních látek - nozokomiální infekce
- izolace biologického materiálu
- pro každého pacienta čisté rukavice, měnit rukavice a mezi pacienty si umýt ruce
- při ošetřování pacienta s více dekubity, ošetřujte dekubit s největší infekcí až na konec
- používat sterilní nástroje pro odstranění odumřelé tkáně
- po odstranění nekrotických částic sledovat teplotu pacienta, pozor na příznaky bakteremie nebo sepse
- infekce močového traktu bývá také obvyklou příčinou sepse.


Pokračování v části Dekubity Ošetřování II.   Ošetřování dekubitů II.  

[V celém textu je 347 řádků, na této stránce je 66 řádků]

  Zpět nahoru 


Zásady prevence vzniku dekubitů:

Pro prevenci vzniku dekubitů platí tyto obecné zásady:
- polohování (zkracování doby působení tlaku, aby nepřekročil prahovou hodnotu)
- používání antidekubitních pomůcek (blokování nepříznivých mechanických vlivů vnějšího prostředí)
- hygiena (blokování nepříznivých chemických a infekčních vlivů vnějšího prostředí)
- rehabilitace je nedílnou, důležitou součástí prevence
- normalizace celkového stavu - vnitřní prostředí, výživa, krevní oběh, okysličování, zvládání celkové infekce apod.
- u dekubitů při postižení řídících systémů (mozek, mícha), u psychických postižení (psychická a psychiatrická onemocnění) a plegií je nutné pečlivě volit specifický ošetřovací a životní režim vzhledem k danému typu postižení
- riziková místa a dekubity nikdy nemasírovat, masáž poškozeného podkoží způsobuje maceraci kůže a degeneraci podkožních tkání, které jsou nejvíce namáhány, zejména u starších lidí, při masírování je podkoží smýkáno!!

[34]


Stupně dekubitů

1.stupeň - dekubity bez poškození kůže

Mírný otok namáhané oblasti, jemné začervenání, zarudnutí kůže, pokožka není většinou z vnějšku poškozena, při stisknutí kůže na krátký okamžik - kůže nezbělí, ale zůstane zarudlá. Změny jsou reverzibilní, zvratné, po odlehčení tlaku se během relativně krátké doby (0,5-2 hod.) obnoví krevní zásobování tkání a zarudnutí se postupně ztrácí...

2.stupeň - dekubity s částečným poškozením kůže

Postižená oblast je oteklá nebo zatvrdlá, namodralá, nahnědlá, začervenalá, má modré zabarvení kůže, po tlakové zkoušce se neobnoví oběh (stlačení postiženého místa, místo po stisku zbělá a zůstane bílé), tkáně začínají odumírat. Někdy se objevuje puchýř, místy bývá obnažená vrchní vrstva kůže...

3.stupeň - dekubity se zničením všech vrstev tkání stlačených mezi kostí a podložkou

Poškození tukových vrstev, svalů, integrity kůže, vypadá jako hluboký kráter, může být zasažena i okolní tkáň rány v podkoží. U rychle vznikajících dekubitů tlakovou oblast kryje buď suchý černý příškvar, nebo rozbředlé nekrotické masy. Jde o nekrózu všech vrstev mezi kostí a podložkou...

4.stupeň - dekubity komplikované záněty kostí a hnisavými záněty sousedních kloubů

Zevní vzhled těchto typů může být stejný jako u předešlých typů, ale navíc, kromě zánětů kostí (osteomyelitis), se objevují i infikované klouby - kyčelní, křížokyčelní, kolenní, loketní apod. Úplná ztráta kůže s rozsáhlými destrukcemi, nekróza tkáně, poškození svalových, kostních nebo nosných struktur. Řeší se většinou pouze operativní cestou v nemocničním zařízení...


[34]