[V celém textu je 343 řádků, na této stránce je 81 řádků]
Autolytické odstranění nekrotické tkáně:
= spojeno s aplikací syntetického krytí na dekubit, což způsobí samovolné rozpouštění stroupku působením enzymů přítomných v sekretu rány (v ráně)
- tento postup je pomalejší než ostatní, ale je vhodný u pacientů, kteří nesnáší jiné metody
- autolytická metoda je zcela nevhodná v případě infikovaných dekubitů
Invazivní, operativní odstranění nekrotické tkáně:
- u dekubitů 4. stupně a u rozsáhlých dekubitů 3. stupně se nekrotická tkáň většinou odstraňuje chirurgicky
- chirurgická konzultace by se měla zajistit u každé rány o průměru větším než 10 cm, v některých případech je potom nutné invazivní, operativní řešení
- invazivní odstranění nekrotických tkání je nejrychlejší a nejvhodnější technikou pro odstranění silných, přichycených strupů a odumřelé tkáně u rozsáhlých dekubitů, dále je toto řešení nezbytné v případě symptomů postupujícího zánětu kůže nebo sepse
- invazivní odstranění nekrotických tkání zahrnuje použití skalpelu, nůžek, nebo jiného ostrého sterilního nástroje
- po invazivním zákroku, pokud rána krvácí, používejte čisté, suché krytí po dobu 8-24 hodin podle stavu rány, poté se již aplikuje pouze vlhké krytí až do úplného zahojení dekubitu (byla-li zákrokem odumřelá tkáň odstraněna)
- další informace o chirurgické léčbě dekubitů - viz dále
Zvládání bolesti
- bolest ztěžuje péči o ránu, pacient může pociťovat v ráně nebo jejím okolí bolesti, aplikace vhodného krytí a změna polohy na lůžku může pomoci bolest snížit
- pokud během čištění rány pacient cítí bolest, je vhodné 30-60 minut před úkonem podat vhodná analgetika, sledovat bolest v ráně při výměně krytí i při vyplachování rány
- bolest by měla být eliminována přiměřeným užitím analgetik a zjištěním příčiny bolesti (nevhodné krytí rány, použití nevhodné podložky, nesprávné polohování)
Volba správného druhu krytí je velmi důležitá, provádí se podle charakteru rány a fáze hojení.
Krycích prostředků pro tyto typy chronických ran je velké množství a zde uváděná krytí jsou pouze příklady těch, se kterými jsem měl v minulosti větší nebo menší zkušenosti.
Obecné principy použití krycích prostředků:
- používaný materiál by měl být netoxický, nealergizující, snadno snímatelný, nejlépe také s analgetickým účinkem
- prvořadé je vyčištění rány a odstranění nekrotických tkání
- při léčení ran je třeba udržet v ráně vlhké prostředí (suchá rána = mrtvá rána = vznikají nekrózy) a zabránit vniknutí sekundární infekce z okolí do rány
- každá rána potřebuje k hojení vlhkost, při snížené sekreci dochází k redukci aktivních buněk, růstových faktorů a výživných látek, z toho plyne, že vlhké prostředí aktivuje hojivý proces
- nejdůležitější je udržet uvnitř dekubitu vlhké prostředí a okolní přiléhající kůži suchou
- v průběhu léčby je třeba typ krytí měnit (podle stavu rány)
- odumřelé prostory rány - dutiny lze ošetřit jejich vyplněním krycím materiálem - velmi volně, pozor na přeplnění materiálem
- zvýšená vlhkost v ráně způsobuje, že se okolní kůže stává citlivější k poranění, nadměrný exudát může macerovat okolní tkáň (pokožku)
- pokud se používá silně savé krytí pro odstranění nadměrného exudátu, je třeba dát pozor na to, aby se lůžko rány (spodina dekubitu) moc nevysušovalo
- při léčení ran je velmi důležité udržovat stálé tepelné podmínky (ochlazení rány o pouhé 2°C dokáže hojivý proces zpomalit, někdy i zcela zastavit)
- častěji kontrolujte krytí aplikované v oblasti konečníku, je velmi obtížné udržet krytí nepoškozené (zejména po změně polohy pacienta), krycí filmy se často odlepují, hydrokoloidy se po změně polohy pacienta často "srolují", lze vyřešit oblepením krytí lepicí páskou (pozor ale na poškození pokožky při výměně krytí), dalším problémem krytí v sakrální oblasti je nebezpečí častého znečištění (moč, stolice)
- čisté nesterilní krytí je často vhodnější než krytí sterilní (v domácím prostředí zcela vyhoví), nebylo prokázáno, že by sterilní krytí bylo lepší než nesterilní
Prostředí rány
- po mnoho let, snad proto, že vlhkost byla považována za příčinu macerace kůže vedoucí ke vzniku dekubitů, mnohé léčebné snahy byly ránu vysoušet, k tomuto účelu se často používaly tepelné lampy
- i když je nadměrná vlhkost rizikovým faktorem pro vznik dekubitů, je vlhkost také životně důležitá pro léčení ran, vlhké prostředí je u léčby ran optimální pro granulaci a epitelizaci, vysychání rány epitelizaci brání a zpomaluje ji
- tepelné lampy a podobná zařízení by se pro léčení dekubitů neměly používat, péče o ránu by měla klást důraz na čisté, vlhké prostředí rány, a příslušnou péči k zamezení vzniku macerace v okolí rány
Skladování, likvidace, výměna krytí:
- používejte krytí pouze 1x
- uchovávejte krytí v originálním balení nebo jiném uzavřeném igelitovém sáčku (tašce)
- uskladňujte krytí na čistém a suchém místě
- zlikvidujte celé balení, pokud se kterékoli z krytí v balení navlhčí, kontaminuje se a nebo se jinak znehodnotí
- umyjte si ruce, než se dotknete čistého krytí
- nedotýkejte se zabaleného krytí, když jste byli v kontaktu s dekubitem (infekční prostředí)
- používat plastové pytle na staré krytí, zlikvidovat (infekční materiál, odpad)
Volba krytí na rány pro čištění-granulaci-epitelizaci:
Čištění - odstranění nekrotické tkáně, odsávání exudátu:
- nekrotická tkáň se odstraní chirurgicky (rychlé, ale bolestivé) nebo enzymaticky (pomalé)
- pozvolné uvolnění nekrotické tkáně - hydrogely, enzymy, mechanicky, dále použít antiseptické krytí, algináty
- hydrogely = Nu-Gel, K-Y gel, Hypergel, Intrasite gel, Hypergel (Flamigel)
- dutiny ran volně vyplnit krycím materiálem, aby se stěny nedotýkaly, nepřeplnit, vyplnit tak, aby se tyto oblasti "nezbortily" a nestaly se vakovité, nadměrným vyplněním dutin se může zvýšit tlak v lůžku rány, někdy může způsobit další poškození tkání
- krytí TenderWEt - polyakrylátový polštářek se superabsorpčním jádrem, aktivovaný Ringerovým roztokem, účinná látka se uvolňuje do rány, změkčuje se a uvolňuje nekrotická tkáň, absorbují se zbytky buněk, toxiny, choroboplodné zárodky
- TenderWet = vhodné pro ránu s nekrotickou spodinou bez exudace - změkčení, poté změklé povlaky a nekrózy mechanicky odstranit, dále velmi vhodné krytí pro ránu s hnisavým a mazlavým povlakem na spodině
- krytí Hydrocoll - vhodné pro rány s povlaky a sekrecí
- alginátová krytí - vyrábí se z hnědých mořských řas, mají silný absorpční účinek, při kontaktu se sekretem rány bobtnají a přeměňují se v gelovou hmotu, čistí ránu - absorbují odumřelé buňky a mikroorganizmy
- po odstranění nekróz se v případě silné sekrece hluboká rána vyplní Sorbalgonem a přiloží se sekundární krytí
- na rány se silnou sekrecí a povlaky volit absorpční krytí, pěnové polyuretanové krytí, pěnové silikonové krytí, algináty, eventuelně klasické vlhké krytí (hydrofilní gáza + fyziologický roztok)
[V celém textu je 343 řádků, na této stránce je 81 řádků]
Zpět nahoru|
Pro prevenci vzniku dekubitů platí tyto obecné zásady: [35] |
|
1.stupeň - dekubity bez poškození kůže Mírný otok namáhané oblasti, jemné začervenání, zarudnutí kůže, pokožka není většinou z vnějšku poškozena, při stisknutí kůže na krátký okamžik - kůže nezbělí, ale zůstane zarudlá. Změny jsou reverzibilní, zvratné, po odlehčení tlaku se během relativně krátké doby (0,5-2 hod.) obnoví krevní zásobování tkání a zarudnutí se postupně ztrácí... 2.stupeň - dekubity s částečným poškozením kůže Postižená oblast je oteklá nebo zatvrdlá, namodralá, nahnědlá, začervenalá, má modré zabarvení kůže, po tlakové zkoušce se neobnoví oběh (stlačení postiženého místa, místo po stisku zbělá a zůstane bílé), tkáně začínají odumírat. Někdy se objevuje puchýř, místy bývá obnažená vrchní vrstva kůže... 3.stupeň - dekubity se zničením všech vrstev tkání stlačených mezi kostí a podložkou Poškození tukových vrstev, svalů, integrity kůže, vypadá jako hluboký kráter, může být zasažena i okolní tkáň rány v podkoží. U rychle vznikajících dekubitů tlakovou oblast kryje buď suchý černý příškvar, nebo rozbředlé nekrotické masy. Jde o nekrózu všech vrstev mezi kostí a podložkou... 4.stupeň - dekubity komplikované záněty kostí a hnisavými záněty sousedních kloubů Zevní vzhled těchto typů může být stejný jako u předešlých typů, ale navíc, kromě zánětů kostí (osteomyelitis), se objevují i infikované klouby - kyčelní, křížokyčelní, kolenní, loketní apod. Úplná ztráta kůže s rozsáhlými destrukcemi, nekróza tkáně, poškození svalových, kostních nebo nosných struktur. Řeší se většinou pouze operativní cestou v nemocničním zařízení... [35] |