Zpět na kategorii » Hospice « Rozlišení displeje mobilu
menší než 280 pixelů
NENÍ zde podporovánopouze pro rozlišení >280 px

O bolesti
[www.osobniasistence.cz]

O bolesti
  Stažení textu celé této stránky ve formátu .pdf

klikněte na ikonu

[V celém textu je 157 řádků, na této stránce je 76 řádků]


Metody měření bolesti: Zpět na začátek textu

Bolest se hodnotí podle anamnézy a aspektů bolesti.

Při sestavování anamnézy bolesti se ptáme co pacienta bolí a trápí, co očekává, zjišťujeme historii bolesti a jiných potíží, historii nemocí, ptáme se na sociální život pacienta (pracovní a rodinný život).

Pomocí dalších testů se zjišťují aspekty bolesti, mezi které patří:
- lokalizace bolesti, mapa, topologie bolesti - zjišťuje se, v kterých místech těla to bolí, kde to bolí
- intenzita bolesti - zjišťuje se, jak moc to v označených místech bolí
- časový průběh bolesti - zjišťuje se, kdy a za jakých okolností to bolí
- kvalita bolesti - zjišťuje se, jak to bolí
- ovlivnitelnost bolesti - zjišťuje se za jakých okolností se bolest zhoršuje a za jakých polevuje

Aspekty bolesti:

Lokalizace bolesti, mapa, topologie bolesti:
K sestavení mapy bolesti se používají pomocné diagnostické nástroje - např. mapa bolesti podle M.S.Margolese.

Pro vyznačení místa bolestí se používají barevné fixy:
červená = palčivá bolest, pálí to
modrá = bolest obecně, bolí to
žlutá = tupá, bodavá nebo řezavá bolest
zelená = svíravá bolest, způsobující křeče

Intenzita bolesti (0-5):
0 = žádná bolest
1 = nepatrná bolest (nepříjemný pocit, který ale nenarušuje normální činnost v běžném životě)
2 = mírná bolest (odvádí pozornost od běžné činnosti, zhoršuje kvalitu práce, trvá-li delší dobu, pacient se snaží něco dělat pro to, aby bolest zmizela)
3 = vážná, střední bolest (cele k sobě poutá pozornost, člověk není schopen věnovat se něčemu jinému, vyžaduje úlevu)
4 = mučivá, strašná a týrající bolest (disorganizace pohybů, bolest je tak silná, že znemožňuje přesnou lokalizaci těžiště bolesti)
5 = zcela nesnesitelná bolest (celkové zachvácení bolestí, ztráta schopnosti adaptivního chování)

Časový průběh bolesti
- zaznamenává se časový průběh intenzity bolesti v závislosti na čase (zjišťuje se, zda má bolest krátkodobý charakter ve formě "šlehnutí" nebo dlouhodobý charakter)
- provádí se kontrola "toku" bolesti u pooperačních stavů, sledování analgetického účinku léků (velmi dobré pro stanovení periody podávání opioidů u onkologických pacientů v terminálním stadiu, nebo pro hledání nejvhodnějšího typu analgetika)
- sleduje se vliv mimořádných událostí (např. vliv změny terapie, vliv změny lékaře na intenzitu bolesti)
- hyposensitivní pacienty, kteří mají nízkou citlivost na bolest je nutné sledovat s mimořádnou pozorností

Kvalita bolesti:
- sledují se rozdíly v kvalitě bolesti, zda je bolest pálivá, křečovitá, bodavá nebo svíravá
a) Sensorická kvalita bolesti:
1. pulzující bolest
2. šlehající, vystřelující bolest
3. píchavá, šroubující bolest
4. řezavá, kousavá, zžírající bolest
5. škrtící bolest, působící stisk, sešněrování, sevření apod.
6. trhavá, roztrhávající bolest
7. pálivá, žhavá bolest
8. tupá bolest
9. mdlá, bezvýrazná bolest
10. jiné aspekty bolesti - štípavá bolest apod.

b) Afektivní stránka bolesti:
1. napětí (tenze)
2. nervová bolest (dusivá bolest, bolest naplňující pacienta odporem apod.)
3. strach (děsivá bolest, budící hrůzu)
4. trestající bolest (krutá, smrtící)
5. jiná afektivní charakteristika (oslepující, ničící)

c) Hodnotící dimenze bolesti:
1. znepokojující
2. trápící
3. zubožující
4. intenzivní
5. nesnesitelná

Diagnostika bolesti podle neverbálních projevů:
1. vzdechy, sykání, pláč, naříkání, vzdychání apod.
2. mimické projevy - grimasy, pitvoření obličeje
3. pohyby končetin - ustrnutí, ucuknutí, tření bolestivé oblasti rukou, útěk od zdroje bolesti apod.
4. ustrnutí v určité poloze, střeh a obrana před zdrojem ohrožení apod.
5. aktivita nervového systému - vrhnutí, navalování, zrudnutí kůže v obličeji nebo na těle, těžké oddychování, lapání po dechu, prudké bušení srdce apod.

Soubor bolestivých projevů:
1. verbální projevy bolesti
2. verbální sdělení pacienta, že to či ono nemůže pro bolest dělat
3. pohyby typu střehu - držení se podpěr (zábradlí, nábytku, apod.)
4. zvuky typu nářků, vzdechů, sykání bolestí
5. hlazení a tření míst, kde to pacienta bolí

Pro zjištění kvality bolesti se používá "dotazník globální kvality bolesti" - MPQ (Mc Gill Pain Questionnaire).


Léčení bolesti - používání opioidů

Paliativní péče pracuje s opioidy pouze tehdy, je-li třeba zvládnout velkou, nesnesitelnou bolest.
Pokud bolest odezní, lze dávky léků snížit nebo zcela vysadit beze strachu z abstinenčních příznaků.
Opioidy aplikované při léčbě bolesti pacientovu psychiku neničí, ale naopak pomáhají k tomu, aby pacient nemusel být vyčerpáván nesnesitelnými bolestmi a mohl komunikovat se svými blízkými. Na druhé straně je velmi důležité stanovit jak správný lék, tak zejména jeho dávkování (dávky, způsob a četnost jeho podávání).

Analgetická léčba bolesti (předepisuje pouze lékař)
- aplikaci provádí sestra, v případě domácí péče také náležitě poučený rodinný příslušník
- podáním ústy - perorálně - tablety s postupným uvolňováním účinné látky v žaludečním traktu, 12-24 hodin (MST, Vendal, Slovalgin, DHC)
- aplikace podkožně (inj. MO 10mg, 20mg, jednorázově, příp. pomocí dávkovače)
- aplikace intravenozně (MO a pomocné látky, nejčastěji Haloperidol), dávka MO není prakticky omezená
- aplikace transdermální - postupné vstřebávání léku přes kůži, až 72 hodin - náplasti (Durogesic), nižší výskyt vedlejších účinků, výměna 1x za 3 dny, dost drahé
- aplikace rektálně (do konečníku) - pomocí čípků
- intraspinální a epidurální podání analgetik
- pravidelně hodnotit intenzitu a charakter bolesti, léky podávat v dostatečných dávkách, silné opioidy nikdy náhle nevysazovat (ani u pacientů v komatu), stačí snížit dávku na 25%, nikdy nepoužívat Naloxon
- proti deliriu se používá Haloperidol, a dále se k tomu přidává Tiapridal, nebo Plegomazin, Apaurin, Rohypnol, Dormicum (o konkrétní aplikaci rozhoduje vždy pouze lékař)
- k léčení zmatenosti je morfin zcela nevhodný - vede k prohloubení deliria, pro použití morfinu je indikací bolest a dušnost.


... pokračovat na další stránku ...

[V celém textu je 157 řádků, na této stránce je 76 řádků]

  Zpět nahoru 

Co jsou hospice?

Hospice jsou zařízení, které se zabývají komplexní péčí o těžce, smrtelně nemocné pacienty s nevyléčitelným onemocněním (většinou onkologického charakteru). Hospice jsou nestátní zdravotnická zařízení, zařízení lůžková (s hospitalizací pacienta) nebo domácí, někdy označované jako mobilní (ošetřovatelský tým dochází k nemocnému do jeho domácího prostředí, aby pomohl rodině s péčí o jejich blízkého). Není-li možné, aby příbuzní o nemocného celodenně 24 hodin pečovali, potom je pro pacienta vhodný lůžkový hospic.

Domácí hospicová péče:

"Domácí, mobilní hospic" je tvořen týmem zdravotnických a nezdravotnických pracovníků - lékař, zdravotní sestra, pečovatelka a dobrovolníci, zdravotnická část týmu se stará o zdravotní stav pacienta, kontrolují aktuální stav nemocného, příp. upravují medikaci tak, aby netrpěl bolestí. Dobrovolní spolupracovníci nejsou zaměstnanci hospice, ale pomáhají rodině v péči o jejich blízkého, mohou zajišťovat nákupy, pomáhat s úklidem, hygienou, oblékáním, zajistit stálý dozor u pacienta po dobu nepřítomnosti příbuzného nebo během jeho odpočinku, apod. I doma je možné poskytnout obdobně kvalitní péči jako v nemocnici s využitím odborných pracovníků domácí nebo hospicové péče. Pro pacienta je především důležitá přítomnost, laskavá a klidná péče jeho blízkých a to, že není mezi cizími lidmi...

Lůžková hospicová péče:

Zásadní rozdíly hospicové péče a ošetřovatelské péče v nemocnici jsou v tom, že pacient má téměř vždy samostatný vybavený jednolůžkový pokoj(TV, běžný nábytek, koupelna, WC, el.polohovatelná postel, antidekubitní matrace), kvalitnější ošetřovatelskou péči, ošetřovatelky mají více času pro každého pacienta, pravidelná každodenní hygiena, nikdo se však nenutí násilím, kvalitní hygiena je dobrou prevencí proti vzniku proleženin, kožních a jiných problémů, v hospici není "povinný" denní režim jako v nemocnici, hospicová péče se oproti péči nemocniční hradí (podle výše důchodu pacienta), v hospici je téměř vždy a všude přítomný osobní, přátelský vztah ošetřujících k pacientům, je zachována důstojnost člověka i v období těžké nemoci, na konci jeho životní cesty, návštěvy příbuzných nejsou nikým a ničím omezovány (24 hodin), díky přistýlce se může příbuzný ubytovat přímo na pokoji pacienta (za malý poplatek)...

Nikde není dáno, že musí pacient v hospici zemřít, někdy dochází během pobytu v hospici ke zlepšení zdravotního stavu a pacient je propuštěn do domácího ošetřování

[47]