Osobni asistence.cz
Informační portál
menší než 280 pixelů
NENÍ zde podporovánopouze pro rozlišení >280 px
Info pro pacienty
[www.osobniasistence.cz]
[V celém textu je 241 řádků, na této stránce je 62 řádků]
Škoda na zdraví:
- za vzniklou škodu odpovídá zdravotnické zařízení, ve kterém došlo ke škodě na zdraví (příp. sám lékař ambulantního soukromého zdravotnického zařízení)
- výše odškodnění za škodu způsobenou na zdraví obsahuje bolestné, snížení společenského uplatnění a úhradu ostatních, účelně vynaložených nákladů spojených s léčením
- výši odškodnění stanovuje ošetřující lékař, příp. soudní znalec
- úhrada odškodnění je možná soudní cestou nebo mimosoudním vyrovnáním, tj. dohodou obou stran
Škoda na majetku:
- při ambulantním ošetření hradí zdravotnické zařízení pouze věci odložené na věšáku v čekárně, ne však věci odložené na židli v čekárně
- při hospitalizaci je možné cenné věci uložit do trezoru na oddělení (pacient by měl mít seznam těchto věcí, a potvrzení o převzetí do úschovy), za věci, které si pacient ponechá u sebe na pokoji a tedy s nimi volně disponuje, zdravotnické zařízení neručí, a to ani za jejich případné poškození (přehrávače, TV, mobily apod.)
- jestliže došlo při hospitalizaci ke ztrátě věci, kterou pacient vnesl do zdravotnického zařízení a bude žádat její úhradu, je nutné ihned po zjištění ztráty požádat vedoucího zdravotnického pracovníka o sepsání protokolu o ztrátě věci s přesným vyčíslením škody a nárok na náhradu škody je třeba doložit
- dopravu do zdravotnického zařízení hradí zdravotní pojišťovny vždy pouze do nejbližšího zařízení, které je schopno potřebnou péči poskytnout, tj. nelze požadovat úhradu za sanitní dopravu do jiného kraje, je-li v místně příslušné oblasti (městě, kraji) požadovaná péče dostupná
- ošetřující lékař může po posouzení zdravotního stavu indikovat doprovod pacienta, jehož dopravu uhradí zdravotní pojišťovna stejně jako dopravu pacienta, doprovod je žádoucí při špatné pohyblivosti pacienta, většinou je nutné na ošetřujícího lékaře vystavující žádanku "na dopravu pacienta včetně doprovodu" značně naléhat
- je-li třeba doprava do vzdálenějšího zdravotnického zařízení na žádost pacienta, potom tuto dopravu platí sám pacient
- v indikovaných případech (s ohledem na zdravotní stav pacienta) může být se souhlasem lékaře použito k cestě do nejbližšího zdravotnického zařízení (které je schopno požadovanou péči poskytnout) soukromé vozidlo - potom vzniká nárok na úhradu cestovních nákladů (je-li to možné, je vhodné úhradu nákladů předem konzultovat s revizním lékařem pojišťovny)
Zdravotnické prostředky (pomůcky):
- pomůcky mohou být z hlediska použití přechodné nebo trvalé, některé (cenově levnější) jsou ve vlastnictví pacienta, jiné jsou pouze zdravotní pojišťovnou zapůjčeny
- zapůjčená pomůcka se nesmí neodborně upravovat nebo opravovat (pouze servisní opravny)
- vystavený poukaz na pomůcku platí 30 dnů (do 30 dnů je nutné pomůcku vyzvednout, zdravotnické prodejny)
- jde-li o speciální pomůcku, sdělí lékař, vydávající poukaz, kontakt na prodejnu, která pomůcku vydá
- každá pomůcka má stanovenou tzv. užitnou dobu (směrná doba užití), např. u elektrického vozíku je tato doba 5 let, u protéz 2 roky, u chodítka 5 let, u polohovacího lůžka 10 let apod.
- na nové obroučky brýlí přispívá VZP dospělému pacientovi 150,-Kč 1x za 3 roky, dětem do 6 let 300,-Kč 3x za rok, dětem 6-15 let 1x ročně
Léky:
- pojištěnec zdravotní pojišťovny má právo na výdej léků bez přímé úhrady, jde-li o léky hrazené ze zdravotního pojištění a předepsané v souladu se zákonem č. 48/1997 Sb.
- lékař by měl pacienta informovat o tom, na co lék předepisuje, co by měl léčit, ale také by jej měl informovat o výši doplatku (v praxi toto většinou nefunguje)
- každý lék musí obsahovat příbalový leták (složení léku, indikace, kontraindikace, nežádoucí účinky, užívání)
- platnost receptů na léky je u běžných léků 7 dní, u antibiotik a opioidů (recepty s pruhem) je platnost 3 dny
- pokud lékárna nemá předepsaný lék k dispozici a není jej schopna v době platnosti receptu nebo výpisu zajistit, a je-li nezbytné jeho okamžité vydání, může jej lékárna nahradit jiným lékem o stejném účinku, hrazeným stejným způsobem
- léky podávané při hospitalizaci jsou vždy plně hrazeny ze zdravotního pojištění, pacient během pobytu v nemocnici nic nedoplácí
- máte-li podezření na nežádoucí účinky předepsaného léku, zašlete stížnost, hlášení přes formulář SUKL :
... pokračovat na další stránku ...
[V celém textu je 241 řádků, na této stránce je 62 řádků]
Zpět nahoru|
Pomůcky mohou být z hlediska použití přechodné nebo trvalé, některé (levnější) jsou ve vlastnictví pacienta, jiné jsou pouze zdravotní pojišťovnou zapůjčeny. Vystavený poukaz na pomůcku platí 30 dnů (do 30 dnů je nutné pomůcku vyzvednout, zdravotnické prodejny). Jde-li o speciální pomůcku, sdělí lékař, vydávající poukaz, kontakt na prodejnu, která pomůcku vydá. Každá pomůcka má stanovenou užitnou dobu, např. u elektrického vozíku je tato doba 5 let, u protéz 2 roky, u chodítka 5 let, u polohovacího lůžka 10 let apod. Na nové obroučky brýlí přispívá VZP dospělému pacientovi 150,-Kč 1x za 3 roky, dětem do 6 let 300,-Kč 3x za rok, dětem 6-15 let 1x ročně. Pojištěnec zdravotní pojišťovny má právo na výdej léků bez přímé úhrady, jde-li o léky hrazené ze zdravotního pojištění a předepsané v souladu se zákonem č. 48/1997 Sb. Lékař by měl pacienta informovat o tom, na co lék předepisuje, co by měl léčit, ale také by jej měl informovat o výši doplatku (v praxi toto většinou nefunguje). Každý lék musí obsahovat příbalový leták (složení léku, indikace, kontraindikace, nežádoucí účinky, užívání). Platnost receptů na léky je u běžných léků 7 dní, u antibiotik a opioidů (recepty s pruhem) je platnost 3 dny. Pokud lékárna nemá předepsaný lék k dispozici a není jej schopna v době platnosti receptu nebo výpisu zajistit, a je-li nezbytné jeho okamžité vydání, může jej lékárna nahradit jiným lékem o stejném účinku, hrazeným stejným způsobem. Léky podávané při hospitalizaci jsou vždy plně hrazeny ze zdravotního pojištění, pacient během pobytu v nemocnici nic nedoplácí [41] |
|
Pacient musí předem souhlasit s každým zdravotnickým výkonem (očkováním, RTG, odběrem krve, infuzemi, aplikací léků, EKG, sono, kolonoskopií apod.). Bez souhlasu pacienta je možné zdravotnický výkon provést v případě povinné léčby, u příznaků duševní choroby nebo intoxikace, pokud pacient ohrožuje sebe nebo jiné osoby, a v případě úkonů k záchraně života. Léky a léčbu lze aplikovat bez souhlasu pacienta tehdy, pokud se pacient vzhledem ke svému psychickému stavu chová tak, že by mohl ohrožovat sebe nebo jiné osoby (např. v případě pokusů o sebevraždu, kdy jsou nemocnému podávány léky i proti jeho vůli, dále u epileptiků, diabetiků nebo u úrazových stavů). Svůj souhlas s léčbou může pacient odvolat, po řádném poučení o důsledcích ze strany lékaře musí být pacientovi vyhověno, lékař si vyžádá písemné prohlášení pacienta - "reverz", který je pacient v takovém případě povinen podepsat. Skutečnost, že pacient odmítne navrhovanou péči nezakládá lékaři právo na odmítnutí pacienta dále léčit. Dle zákona č. 48/1997 Sb. má pacient právo podat návrh na přezkoumání kvality poskytované péče - podává se vedoucímu zdravotnického zařízení nebo jeho zřizovateli, příp. také na Českou lékařskou komoru nebo na zdravotní pojišťovnu, u které je pacient registrován. Má-li pacient podezření, že při stanovení diagnózy nebo při jeho léčbě nebylo postupováno správně, je nejdříve nutné obrátit se se stížností, požadavkem na přešetření na primáře lůžkového oddělení nebo na náměstka pro léčebně preventivní péči, příp. na ředitele nemocnice, kde byl pacient hospitalizován, u ambulantní péče potom na ředitele polikliniky nebo soukromého zařízení. Pokud se pacient obrací na zdravotní pojišťovnu, je vhodné kontaktovat kontrolní odbor zdravotní pojišťovny. Nejčastěji se pacienti obracejí na zdravotního radu, který vydal registraci zdravotnického zařízení. Došlo-li při poskytování zdravotní péče z nedbalosti k trestnému činu ublížení na zdraví, potom je nutné podat trestní oznámení na Policii nebo na Státní zastupitelství. Pokud se podává stížnost na neodborný postup nebo neetické jednání zdravotníků při léčbě pacienta, potom stížnost musí obsahovat uvedení místa, kde k pochybení došlo, adresu zařízení, jméno a funkce zdravotnického pracovníka, který se pochybení dopustil, konkrétně kdy a co se stalo a v čem spočívá pochybení zdravotníků. Podává-li stížnost třetí osoba, musí mít od poškozené osoby souhlas, pověření k podání stížnosti, k jednání za tuto osobu, toto neplatí v případě, že si stěžuje na špatnou péči rodič nezletilého dítěte. [41] |