Osobni asistence.cz

Zpět na část Prevence I.   Prevence vzniku dekubitů I.  

Prevence vzniku dekubitů II.

• 3. Používání antidekubitních pomůcek
• 4. Hygiena v prevenci dekubitů
• 4a. Obtížné vyprazdňování - zácpa

3. Používání antidekubitních pomůcek a jejich druhy:

Zpět na začátek textu

Blokování nepříznivých mechanických vlivů vnějšího prostředí:
- zajistit dokonale upravené, suché lůžko, s "rozumně" měkkou matrací a napnutým prostěradlem
- používat vhodné tvarované podložky pro podložení částí těla a pro polohování, polštáře, suché polymery, pomalý molitan, gelové podložky, a dále chrániče rizikových míst (na kotníky, paty, kolena, lokty), pro sezení v křesle, na vozíku je vhodná sedací antidekubitní podložka Roho
- nikdy nepoužívat plastové nafukovací nebo molitanové kroužky (často bývají příčinou vzniku nových dekubitů)!!!
- v poloze vsedě zajistit zapření nohou (chodidel) bedýnkami, polštáři, podnožkami - brání se tak nepříznivému účinku tření a střižnímu efektu (sklouzávání těla z postele, z křesla, ze židle, z vozíku)
- ke vzniku dekubitů, kromě tlaku a dalších faktorů, přispívá i jiná mechanická síla – střižní síla, v praxi se působení střižní síly vyskytuje v kombinaci s tlakem. Jestliže je podhlavník lůžka zvednut nad 30°, dochází k působení střižních sil na hýžďovou (sakrální) oblast
- snažit se dodržovat maximální opatrnost při přesunech na jinou postel, na vozík, do vany, na WC (často dochází k oděrkám), zabraňovat pádům, opaření, pozor na příliš dlouho ponechané podložní mísy (drobné rány usnadňují vznik dekubitů)
- používat speciální zvedáky, sedátka na WC, do koupelny
- v místnosti, kde leží imobilní pacient, zajistit dostatečnou vlhkost vzduchu a vhodnou teplotu místnosti (většinou musí být vyšší, než by byla u zdravého, chodícího člověka, tj. 23°C a více), při větrání místnosti zajistit, aby rána (dekubit) nebyla vystavena změně teploty - každá, i velmi malá změna teploty v ráně a jejím okolí působí negativně na proces hojení, který se tak často výrazně zpomaluje, někdy může dojít i k jeho zastavení
- lůžko pacienta udržovat v náležité čistotě a suché, umělohmotné povlečení je zcela nevhodné, nepoužívat igelitové podložky (které jsou standardním vybavením nemocničních lůžek; je-li na lůžku rizikový pacient, je žádoucí místo igelitové podložky použít savou podložní plenu o rozměrech minimálně na šířku lůžka, např. Molinea 60x90 cm)
- povrch prostěradla a podložky musí být co nejvíce vyhlazený, bez záhybů a nerovností
- pacient se nesmí pevně zabalovat do přikrývek a měly by se používat přikrývky, které jsou propustné pro páru

Zásadně se nedoporučuje používat plastové nafukovací kroužky nebo molitanové podložní kroužky pro jejich škodlivé účinky, protože v místech styku s pokožkou brání volnému průtoku krve do tkání (díky malé ploše kroužku), způsobují otoky a zvyšují tak nebezpečí vzniku dekubitu (kroužek sice tlak na rizikové místo odlehčí, ale brání vyživování ohrožených okolních tkání, a tak je výsledek ve skutečnosti opačný než byl původní záměr). To platí i pro použití takovýchto podložek na sedák vozíku, zde je nebezpečí vzniku dekubitů dokonce vyšší než u ležícího pacienta díky většímu tlaku v místech kontaktu pokožky s kroužkem.
Při polohování na boku je žádoucí použít polštáře nebo měkké molitanové válce, klíny mezi kolena a kotníky, aby se zabránilo jejich vzájemnému kontaktu.
Je-li pacient zcela imobilní, je žádoucí pomocí měkkých polštářů nebo jiných vhodných podložek podložit nohy od poloviny lýtek ke kotníkům tak, aby paty neležely přímo na podložce. Nikdy nedávat polštáře přímo pod kolena, možno pouze na velmi krátkou dobu (dochází ke snižování průtoku krve a živin do tkání dolních končetin).

Je-li pacient částečně pohyblivý, tj. může sám měnit polohy těla bez přenášení váhy na dekubit, stačí použít statické antidekubitní pomůcky. U pohyblivějších pacientů nebyl prokázán výrazný kvalitativní rozdíl mezi různými typy statických antidekubitních podložek. Při volbě podložky z molitanu (pěny) je vhodné sledovat parametry materiálu - hustotu a výšku pěny, a tuhost. Měřítkem tuhosti je schopnost promáčknutí materiálu při zátěži.

Je-li pacient nepohyblivý (není schopen sám měnit polohy bez přenášení zátěže na dekubit), je nutné použít dynamické antidekubitní podložky (matrace). Dynamické podložky používejte také tehdy, je-li statická matrace příliš nízká nebo pokud se dekubity při použití statické podložky neléčí.

Má-li pacient velké dekubity 3.-4. stupně na více místech, je vhodné použít speciální lůžka, příp. matrace s mírným únikem vzduchu (tyto pomůcky jsou však velmi finančně nákladné).
Matrace s mírným únikem vzduchu jsou vhodné také zejména tehdy, když se pacient více potí (vzniká nebezpečí macerace kůže) a také při porušení celistvosti pokožky. Tyto matrace (lůžka) mírně prosušují pokožku a brání tak vzniku dalších dekubitů. Při silném pocení je lepší nepoužívat plenkové kalhotky, vhodnější jsou savé rovné podložky, protože kalhotky brání provzdušňování pokožky.

DRUHY POMŮCEK

Základní pomůcky pro polohování (podrobněji viz část zdravotní pomůcky):
- polohovací lůžko s elektrickým polohováním (hradí VZP jako zápůjčku)
- vhodná matrace k lůžku (hradí VZP jako zápůjčku)
- pomůcky pro boční a šikmé boční polohování (polštáře, molitanové válce a klíny)
- antidekubitní matrace (aktivní, pasivní, některé typy hradí VZP jako zápůjčku)
- dále různé zvedáky pro zvedání pacienta, jeho přesun do koupelny, na WC apod.