Zpět na kategorii » Strava nemocných « Rozlišení displeje mobilu
menší než 280 pixelů
NENÍ podporováno
pouze pro rozlišení >280 px
Výživa

[V celém textu je 325 řádků, na této stránce je 76 řádků]


Výživa nemocných


Přestože se na první pohled může zdát, že problematika výživy s prevencí a terapií dekubitů nikterak nesouvisí, je tomu ve skutečnosti právě naopak.
Výživa nemocného má velmi významný vliv pro prevenci vzniku dekubitů i pro jejich léčbu (udržuje pokožku vláčnou, zajišťuje vyváženost živin, vitamínů, minerálů a stopových prvků, zvyšuje imunitu vůči infekci, zkracuje dobu léčení existujících ran).

Tato část se nezabývá stravováním aktivních, zdravých skupin populace, ale skupinami lidí, kteří jsou ohroženi podvýživou (nedostatečnou výživou, malnutricí) buď z důvodu jejich zhoršeného zdravotního stavu (úrazy, poškození míchy, pooperační stavy apod.), vyššího věku (nad 70 let) nebo kombinací obou faktorů.
Malnutrice - nedostatečná, špatná výživa je nejen podvýživa, ale také i obezita; je-li pacient malnutricí ohrožen, dochází k úbytku svalové a tukové hmoty (u obezity dochází hlavně k úbytku svalové hmoty).
Nedostatečná výživa u ohrožených skupin populace téměř zásadně ovlivňuje regenerační schopnost organizmu a tím také dobu léčení existujících chronických ran - dekubitů, dále ovlivňuje pružnost a vláčnost pokožky, kvalitu a funkčnost svalových a jiných tkání a orgánů.



1. Nutriční monitoring (analýza stavu výživy): Zpět na začátek textu

Patří-li pacient do ohrožené skupiny lidí a jsou-li k tomu vytvořeny vhodné podmínky a je-li vůle ošetřovatelského týmu, je žádoucí zajistit provedení tzv. nutričního monitoringu - vyšetření stavu výživy (v praxi se ale bohužel provádí spíše výjimečně).

Vyšetření stavu výživy (nutriční monitoring):
- určení stavu výživy, resp. podvýživy je velmi důležité pro zefektivnění léčebného procesu, resp. pro zajištění podmínek, aby se zdravotní stav pacienta díky špatné nebo nedostatečné výživě nezhoršoval
- stupeň existujích dekubitů a vznik nových ran je přímo úměrný nedostatečné výživě, zvláště nízký příjem a ztráty bílkovin
- provádí se v poradnách léčebné výživy (např. odd.klinické dietologie, částečně stav hodnotí dietní sestra)
- provádí se anamnéza výživy (struktura výživy, co pacient jí a pije a v jakém množství) a dále se zjistí, jaká je bilance příjmu a výdeje energie, stravy
- prověří se fyzický stav pacienta - váha, výška, BMI (index, který posuzuje hmotnost a věk pacienta vůči ideálnímu stavu), hodnotí se stav kůže, vlasů, nehtů (částečně ukazuje na riziko podvýživy)
- provede se laboratorní vyšetření krve a moči
- vyšetření opakovat nejméně 1x za 3 měsíce (podle zdravotního stavu pacienta)
- je-li k dispozici potřebné přístrojové vybavení:
---- provádí se měření složení tuku, vody, svalů a kostí těla - pomocí kaliperu, bioimpedance = metoda, která měří skladbu tkání těla - kosti, voda, tuk, svalstvo
---- provádí se měření zevního energetického výdeje - pomocí kalorimetrie = měření skladby vydechnutého vzduchu, hodnotí se výdej energie, zjišťuje se, v jakém poměru se spalují tuky a cukry (sacharidy)

Vliv výživy na chronickou ránu (dekubity):
- tvorba nové tkáně u ran je provázena zánětem a ten je nutné kompenzovat dostatečnou a kvalitní výživou
- dostatečná, vyvážená a kvalitní výživa je důležitou součástí léčby dekubitů (resp.všech ran), pomáhá léčení a částečně brání tvorbě nových dekubitů (vhodnou stravu je vždy nutné posoudit ve vztahu k dalším onemocněním - diabetes, žaludeční, ledvinové, jaterní problémy, apod.), bohužel neexistuje žádný univerzální recept na to, jak by se měli lidé s dekubity přesně stravovat (každý člověk je trochu jiný)
- je vhodné podávat vitaminové doplňky, hlavně pro posílení organizmu
- pro hojení ran je nezbytně nutná dodávka nové energie, bez přísunu energie nedojde k dělení buněk, tedy ani k tvorbě nové pokožky
- sleduje se hladina zinku - u chronických dekubitů bývá hladina zinku dost snížená, pro zlepšení stavu kůže a hojení ran je vhodné zinek doplňovat (normální hladina zinku bývá 10-15 umol/l, při jeho nedostatku bývá 5-7 umol/l), zinek je prvek potřebný pro slučování bílkovin, nebylo ale prokázáno, že by nedostatek zinku byl rizikovým faktorem pro rozvoj dekubitů, nebo že by doplňování zinku u všech pacientů výrazně zlepšovalo jejich léčení
- ze stavu látkové přeměny (metabolizmu) lze zjistit další informace o celkovém stavu organizmu, je-li stav špatný, rány se nehojí a tělo se zabývá jinou činností, tj. záchranou života, potlačováním zánětů - infekcí v organizmu (tehdy dochází ke ztrátám bílkovin, z hladiny bílkovin se odhadne stav zhoršení látkové přeměny), nízká hladina bílkovin informuje o tom, že organizmus je vyčerpán a nemá již další rezervy energie, vysoký odpad močoviny do moči ukazuje na ztráty dusíku, který je obsažen v aminokyselinách (aminokyseliny jsou součástí bílkovin, a bílkoviny jsou nesmírně důležité pro fungování organizmu), pro zlepšení stavu metabolizmu se podávají roztoky aminokyselin
- důležitý pro metabolizmus je také vitamin C, který stabilizuje kolagen (tj.pojivovou bílkovinu, která má vliv na kvalitu kůže), hojivý účinek vitamínu C na léčení dekubitů nebyl 100% prokázán, i když některé výsledky testů na pozitivní účinek ukazují
- u rozsáhlejších hnisajících dekubitů je velmi důležité vyšetřit hladinu bílkovin a albuminu, a to i při relativně dobrém celkovém stavu pacienta, u hnisajících ran totiž dochází ke značnému úbytku bílkovin, které je nezbytně nutné v tomto období doplňovat
- sledovat také změny váhy pacienta - změnám větším než + - 5 kg za období 6 měsíců je třeba věnovat pozornost



... pokračovat na další stránku ...

[V celém textu je 325 řádků, na této stránce je 76 řádků]

  Zpět nahoru 


Zásady prevence vzniku dekubitů:

Pro prevenci vzniku dekubitů platí tyto obecné zásady:
- polohování (zkracování doby působení tlaku, aby nepřekročil prahovou hodnotu)
- používání antidekubitních pomůcek (blokování nepříznivých mechanických vlivů vnějšího prostředí)
- hygiena (blokování nepříznivých chemických a infekčních vlivů vnějšího prostředí)
- rehabilitace je nedílnou, důležitou součástí prevence
- normalizace celkového stavu - vnitřní prostředí, výživa, krevní oběh, okysličování, zvládání celkové infekce apod.
- u dekubitů při postižení řídících systémů (mozek, mícha), u psychických postižení (psychická a psychiatrická onemocnění) a plegií je nutné pečlivě volit specifický ošetřovací a životní režim vzhledem k danému typu postižení
- riziková místa a dekubity nikdy nemasírovat, masáž poškozeného podkoží způsobuje maceraci kůže a degeneraci podkožních tkání, které jsou nejvíce namáhány, zejména u starších lidí, při masírování je podkoží smýkáno!!

[33]


Stupně dekubitů

1.stupeň - dekubity bez poškození kůže

Mírný otok namáhané oblasti, jemné začervenání, zarudnutí kůže, pokožka není většinou z vnějšku poškozena, při stisknutí kůže na krátký okamžik - kůže nezbělí, ale zůstane zarudlá. Změny jsou reverzibilní, zvratné, po odlehčení tlaku se během relativně krátké doby (0,5-2 hod.) obnoví krevní zásobování tkání a zarudnutí se postupně ztrácí...

2.stupeň - dekubity s částečným poškozením kůže

Postižená oblast je oteklá nebo zatvrdlá, namodralá, nahnědlá, začervenalá, má modré zabarvení kůže, po tlakové zkoušce se neobnoví oběh (stlačení postiženého místa, místo po stisku zbělá a zůstane bílé), tkáně začínají odumírat. Někdy se objevuje puchýř, místy bývá obnažená vrchní vrstva kůže...

3.stupeň - dekubity se zničením všech vrstev tkání stlačených mezi kostí a podložkou

Poškození tukových vrstev, svalů, integrity kůže, vypadá jako hluboký kráter, může být zasažena i okolní tkáň rány v podkoží. U rychle vznikajících dekubitů tlakovou oblast kryje buď suchý černý příškvar, nebo rozbředlé nekrotické masy. Jde o nekrózu všech vrstev mezi kostí a podložkou...

4.stupeň - dekubity komplikované záněty kostí a hnisavými záněty sousedních kloubů

Zevní vzhled těchto typů může být stejný jako u předešlých typů, ale navíc, kromě zánětů kostí (osteomyelitis), se objevují i infikované klouby - kyčelní, křížokyčelní, kolenní, loketní apod. Úplná ztráta kůže s rozsáhlými destrukcemi, nekróza tkáně, poškození svalových, kostních nebo nosných struktur. Řeší se většinou pouze operativní cestou v nemocničním zařízení...


[33]