Zpět na kategorii » Práva pacientů « Rozlišení displeje mobilu
menší než 280 pixelů
NENÍ podporovánopouze pro rozlišení >280 px
Charta práv TP

Charta práv tělesně postižených

(Chartu práv a povinností tělesně postižených vydala francouzská Organizace tělesně postižených)

PREAMBULE
Charta práv tělesně postižených vychází z Prohlášení lidských a občanských práv, Všeobecného prohlášení o lidských právech, Evropské konvence lidských práv a Všeobecného zákona o tělesně postižených, vydaného v Paříži v roce 1975.

V souladu s těmito dokumenty má každá tělesně postižená osoba stejná práva a povinnosti, jako kdokoliv jiný. Je tedy potřebné podporovat každou ekonomickou a sociální politiku, která k právům a povinnostem postižených osob přihlíží.

Tělesné postižení vede k omezení pohybové aktivity a taková osoba se stává ve zvýšené míře závislou na okolním prostředí, na svých blízkých i na celé společnosti. Je proto povinností společnosti napomáhat při integraci těchto našich spoluobčanů do normálního života, jaký si sami zvolí. Mají právo začlenit se do společenského života, mají právo na splnění všech přání a tužeb. Těm, kteří chtějí žít v domovech s pečovatelskou službou, má být umožněno vybrat si kvalitní domov, kdy byla plně respektována jejich osobnost. Tělesně postižené osoby mohou využívat i soukromé domy či byty a společnost jim musí dát možnost je přizpůsobit pro pohodlný, nezávislý a bezpečný život.

Odpovědné osoby, které rozhodují o výstavbě domů a bytů, stejně jako výstavbě veřejných komunikací, mají za povinnost vytvářet co nejpříznivější podmínky pro seberealizaci, bezpečnost a sebevědomí postižených osob.

Článek 1
Způsob života - "Každá tělesně postižená osoba má právo na nezávislý výběr způsobu života a místa, kde chce žít".

Článek 2
Rodina a okolí - "Jako každá lidská bytost, tak i tělesně postižená osoba chce milovat a být milována. Má plné právo založit vlastní rodinu, rozvíjet ji a zachovávat a působit na rozvoj rodinných a přátelských vztahů".

Článek 3
Právo na kvalitní a kvalifikovanou pomoc - "Každá tělesně postižená osoba má právo na kvalitní a kvalifikovanou pomoc. Přátelský vztah mezi osobou, která pomoc poskytuje, a osobou, která ji přijímá, musí být založen na vzájemném respektu, důvěře a úctě".

Článek 4
Právo na lékařskou péči - "Postižená osoba má právo na výběr lékaře, ktery má pečovat o její zdraví. Má právo na pravidelnou informaci o osobní situaci a podílet se na všech rozhodováních o sobě".

Článek 5
Bydlení a okolí - "Postižená osoba má plné právo sama se rozhodnout žít a bydlet v místě, odpovídajícím jejím požadavkům a potřebám".

Článek 6
Právo na technickou pomoc - "Tělesně postižená osoba má právo na úplné financování technického vybavení a pomoci nutné pro nezávislý život".

Článek 7
Účast na společenském životě - "Tělesně postiženým osobám musí být umožněná komunikace, pohyb a přístup ke společnosti, vzdělání, úřadům, ekonomickým a profesním aktivitám i k aktivitám ve volném čase a ve sportu".

Článek 8
"Každá tělesně postižená osoba má právo na dostatečný příjem pro zajištění svého pohodlí a spokojeného života".

Závěr:
Tělesně postižené osoby, asociace, sdružení by měly sjednotit své úsilí pro zlepšení vzájemného poznávání a pro to, aby se lépe domohly zajištění svých základních lidských práv, jimiž jsou:

Právo na to, být odlišný.
Právo na důstojný a odpovídající způsob života.
Právo na integraci do společnosti.
Právo na svůj názor a na jeho splnění.
Právo na rovnoprávné občanství a na nezávislý výběr způsobu života i místa, kde chce žít.

  Zpět nahoru 

Na co lze použít "příspěvek na péči" ??

Příspěvek lze použít pouze na ty výdaje, které souvisejí se zabezpečením pomoci a podpory osobě, která je závislá na péči jiné osoby. Může být tedy "spotřebován" jako úhrada za péči, kterou zajišťuje poskytovatel sociální služby a samozřejmě také na výdaje, které vzniknou pečující osobě, tj. rodinnému příslušníkovi či jiné osobě, která není poskytovatelem sociální služby. Dá se také předpokládat, že oba výše uvedené způsoby bude příjemce kombinovat dle vlastní potřeby a dle individuálně zvoleného způsobu zajištění péče.
Pokud pečovatelské služby poskytuje organizace nebo asistent sociální péče, musí s uživatelem péče uzavřít písemnou smlouvu o poskytování sociálních služeb.

[8]

Zákon o sociálních službách:

PODMÍNKY NÁROKU NA PŘÍSPĚVEK NA PÉČI
§ 7

(1) Příspěvek na péči (dále jen "příspěvek") se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu.

(2) Nárok na příspěvek má osoba uvedená v § 4 odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8.

(3) Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku.

(4) O příspěvku rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce.

§ 8

Osoba se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat 3 nebo 4 základní životní potřeby nebo u osoby do 18 let věku není schopna zvládat 3 základní životní potřeby,
b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat 5 nebo 6 základních životních potřeb nebo u osoby do 18 let věku není schopna zvládat 4 nebo 5 základních životních potřeb,
c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat 7 nebo 8 základních životních potřeb nebo u osoby do 18 let věku není schopna zvládat 6 nebo 7 základních životních potřeb,
d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat 9 nebo 10 základních životních potřeb nebo u osoby do 18 let věku není schopna zvládat 8 nebo 9 základních životních potřeb.

.. a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby, u osob do 18 let vyžaduje-li každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.

[8]