Zpět na kategorii » Vyhledat službu, kontakt « Rozlišení displeje mobilu
menší než 280 pixelů
NENÍ podporovánopouze pro rozlišení >280 px
Zdravotní pomůcky II.

[V celém textu je 122 řádků, na této stránce je 81 řádků]

Zdravotní pomůcky pro osoby s postižením


Polohovací postel:

Pro tělesně postiženého, imobilního člověka je kvalitní lůžko životní nutností. Často se jedná o pomůcku, kterou nemocný potřebuje celý svůj život. Na lůžku imobilní člověk tráví 90-100% veškerého času a proto je třeba výběru kvalitní postele věnovat náležitou pozornost.
Při těchto úvahách mám na mysli nemocné s postižením míchy nebo pohybového aparátu takového stupně, kdy je pacient imobilní a pro většinu činností potřebuje pomoc druhé osoby. K těmto nemocným ale také počítám osoby s onkologickou diagnózou, kteří jsou díky pokročilosti onemocnění imobilní a většinou nesoběstační.
U lehčích typů zdravotních postižení je schválení takového lůžka revizním lékařem dost problematické.
Nejen v domácím prostředí, ale i v případě pobytu nemocného v ústavu sociální péče (vč. Domovů důchodců) je možné, aby příbuzní takovou postel pomohli zajistit.

Optimální postel pro imobilního nemocného by měla mít:
1) elektrické polohování v oblasti hlavy i nohou (časté mechanické polohování je pro pečující namáhavé; má-li pacient jednu ruku pohyblivou, může v případě elektrického polohování postel ovládat sám)
2) elektrické nastavení výšky celé postele (výhodné pro pečující, při ošetřování nebolí tolik záda; také lze nastavit potřebnou výšku postele pro to, aby nemocný měl dobrý přístup k nočnímu stolku, nebo aby se snadno mohl přemístit z postele na vozík, apod.)
3) kolečka s mechanickou brzdou (vhodné pro přemisťování nemocného po místnosti, po bytě, domě nebo i v ústavu sociální péče - např. možnost přesunu nemocného do koupelny i s postelí, v teplém období na zahradu apod.)
4) hrazdičku, má-li nemocný pohyblivou alespoň jednu ruku, aby měl možnost samostatného přizvednutí na lůžku = hrazda k lůžku s rukojetí (stejně jako jsou v nemocnici)
5) snímatelné postranice k lůžku - plní funkci ochrany před pádem z postele a také jako velmi užitečná pomůcka pro samostatné obracení na bok (má-li nemocný jednu ruku pohyblivou), v každém případě jsou postranice vhodné jako ochrana před pádem, doporučuji používat pouze v případě nutnosti - u některých nemocných vyvolávají pocit nesvobody a snižování jejich důstojnosti

Elektricky polohovatelných lůžek poskytovaných zdravotní pojišťovnou je celá řada, pojišťovna poskytuje pro nemocné tyto elektricky polohovatelná lůžka (snad téměř všechny jsou plně hrazené, součástí lůžka není matrace - tu je nutné objednat zvlášť, technické parametry postelí bohužel neznám):
lůžko ELOFLEX (VZP 0011455, zapůjčení od VZP, bezplatně, bez doplňků), lůžko NP 200 (VZP 0011642, zapůjčení od VZP, bezplatně, bez doplňků), lůžko MEYRA (kód VZP 0023609, zapůjčení od VZP, bezplatně, lamelový rošt, vč. postranic), lůžko CASA MED II (kód VZP 0062679, zapůjčení od VZP, bezplatně, lamelový rošt, vč. postranic a hrazdičky, dodává DMA Praha), lůžko Thuasne Multicomfort G2 (kód VZP 0063958, vč. bočnic, zapůjčení od VZP, bezplatně), lůžko elektrické Mantovani V2006 (VZP 5006854, dříve 0063958, zapůjčení od VZP, bezplatně, hrazda, bočnice), lůžko 10.68 (kód VZP 0063973, zapůjčení od VZP, bezplatně, zábrany, bez hrazdičky), lůžko Etude (kód VZP 0078657, zapůjčení od VZP, bezplatně, vč. doplňků)

Osobně mám zkušenosti pouze s elektricky polohovatelným lůžkem TERNO PLUS (výrobce Linet, s.r.o., asi se už nevyrábí)
- matrace do lůžka = relativně velký výběr, nutno počítat s doplatkem (vhodnější je matrace, která není příliš měkká, ale také ne zcela tuhá)

U všech polohovatelných lůžek je nutné žádat o schválení revizním lékařem zdravotní pojišťovny na základě žádosti vystavené odborným lékařem (NEU, ORT, REH). Po schválení revizním lékařem Vám postel vč. dopravy na místo určení zajistí některá z prodejen zdravotnických potřeb. V prodejně se podepisuje smlouva o zapůjčení postele mezi pacientem a zdravotní pojišťovnou (prodejna je zprostředkovatelem pro uzavření smlouvy). Vzhledem k tomu, že nejde o výdej jednorázové pomůcky, ale o zapůjčení pomůcky na dobu 10 let, je nutné postel v případě, že dojde k výraznému zlepšení zdravotního stavu nemocného a nebo pokud zemře postel prostřednictvím prodejny pomůcek vrátit zdravotní pojišťovně a písemně ukončit zápůjční smlouvu.
Při výdeji pomůcky se platí určitý doplatek na doplňky k posteli (např. matrace, viz výše).


Antidekubitní matrace a podložky: Zpět na začátek textu

Antidekubitní matrace jsou nezbytné pouze v tom případě, že nemocný, resp. jeho postižení patří do konkrétní rizikové skupiny pro vznik dekubitů (stupně 1-4), viz část o dekubitech - prevence - vyhodnocení rizika.
Antidekubitní matrace, které jsou poskytovány zdravotní pojišťovnou většinou nesplňují požadavky pro 3.-4. rizikovou skupinu vzniku dekubitů. Takovéto matrace se pohybují v cenových relacích min. od 20.000,-Kč výše a je možné je zajistit buď z vlastních zdrojů nebo je také možné požádat o jednorázový příspěvek sociální odbor příslušného místního úřadu, úřadu práce (řízení trvá delší dobu, ale může být úspěšné, většinou mohou poskytnout cca 60-75% celkové ceny kvalitní matrace, osobně jsem tímto způsobem získal příspěvek na matraci v ceně 55.000,-Kč).
Pokud není možné příspěvek na kvalitní matraci získat z jakýchkoli důvodů, asi bych osobně doporučil matraci s vhodným kompresorem (u obdobných matrací bývá ještě jakžtakž rozumný doplatek, tedy rozumná kvalita za slušnou cenu).
Všechny druhy níže uvedených matrací jsou typu "overlay" - tzn., že se instalují na původní matraci v posteli, zde je žádoucí, aby spodní matrace byla dostatečně tvrdá a svou případnou měkkostí nesnižovala účinnost samotné antidekubitní matrace. Je-li spodní matrace příliš měkká, je vhodné mezi obě matrace vložit nějakou pevnou desku (pouze ve střední části lůžka, kde působí největší váha těla, z překližky, PVC - zaoblit hrany a rohy, zabalit do látky, aby se zabránilo případnému propíchnutí antidekubitní matrace ostrými hranami vložené desky).

Antidekubitní matrace - od VZP:
- matrace antidekubitní vzduchová PA 3500 (kód VZP - 5008868, úhrada VZP 12.000,-Kč, doplatek 2.200,-Kč)
- matrace antidekubitní vzduchová PA 1500 (kód VZP - 5008879, úhrada VZP 8.001,-Kč, doplatek 0,-Kč)


Sedací antidekubitní podložky: Zpět na začátek textu

Sedačka antidekubitní ROHO (kód VZP - 5009759, dříve 0000277, více typů, cena 7.500,-Kč, plně hrazeno VZP, odbornost lékaře pro předepisování = REH, ORT, NEU).
Sedací podložka ROHO je založena na principu dokonalého rozložení tlaku (jako u předmětu plovoucího na vodě). Tím je zajištěno dobré prokrvení tkání a dostatečný přívod kyslíku a živin i do těch částí těla, které jsou dlouhodobě ve styku se sedačkou. Nedochází k otlakům = preventivní pomůcka proti vzniku dekubitů.
Sedací podložka ROHO byla a snad i dnes je mezi plegiky jednou z nejoblíbenějších podložek na sedák invalidního vozíku, není vhodná pro pacienty, kteří se nejsou schopni bez pomoci udržet vsedě na židli nebo na vozíku.


... pokračovat na další stránku ...

[V celém textu je 122 řádků, na této stránce je 81 řádků]
  Zpět nahoru 

Právo pacienta na zdravotnické prostředky:

Pomůcky mohou být z hlediska použití přechodné nebo trvalé, některé (levnější) jsou ve vlastnictví pacienta, jiné jsou pouze zdravotní pojišťovnou zapůjčeny. Vystavený poukaz na pomůcku platí 30 dnů (do 30 dnů je nutné pomůcku vyzvednout, zdravotnické prodejny). Jde-li o speciální pomůcku, sdělí lékař, vydávající poukaz, kontakt na prodejnu, která pomůcku vydá. Každá pomůcka má stanovenou užitnou dobu, např. u elektrického vozíku je tato doba 7 let, u protéz 2 roky, u chodítka 5 let, u polohovacího lůžka 10 let apod. Na nové obroučky brýlí VZP nepřispívá.

Právo pacienta na léky:

Pojištěnec zdravotní pojišťovny má právo na výdej léků bez přímé úhrady, jde-li o léky hrazené ze zdravotního pojištění a předepsané v souladu se zákonem č. 48/1997 Sb. Lékař by měl pacienta informovat o tom, na co lék předepisuje, co by měl léčit, ale také by jej měl informovat o výši doplatku (v praxi toto většinou nefunguje). Každý lék musí obsahovat příbalový leták (složení léku, indikace, kontraindikace, nežádoucí účinky, užívání). Platnost receptů na léky je u běžných léků 7 dní, u antibiotik a opioidů (recepty s pruhem) je platnost 3 dny. Pokud lékárna nemá předepsaný lék k dispozici a není jej schopna v době platnosti receptu nebo výpisu zajistit, a je-li nezbytné jeho okamžité vydání, může jej lékárna nahradit jiným lékem o stejném účinku, hrazeným stejným způsobem. Léky podávané při hospitalizaci jsou vždy plně hrazeny ze zdravotního pojištění, pacient během pobytu v nemocnici nic nedoplácí

[39]

Právo pacienta přijmout doporučenou léčbu:

Pacient musí předem souhlasit s každým zdravotnickým výkonem (očkováním, RTG, odběrem krve, infuzemi, aplikací léků, EKG, sono, kolonoskopií apod.). Bez souhlasu pacienta je možné zdravotnický výkon provést v případě povinné léčby, u příznaků duševní choroby nebo intoxikace, pokud pacient ohrožuje sebe nebo jiné osoby, a v případě úkonů k záchraně života. Léky a léčbu lze aplikovat bez souhlasu pacienta tehdy, pokud se pacient vzhledem ke svému psychickému stavu chová tak, že by mohl ohrožovat sebe nebo jiné osoby (např. v případě pokusů o sebevraždu, kdy jsou nemocnému podávány léky i proti jeho vůli, dále u epileptiků, diabetiků nebo u úrazových stavů). Svůj souhlas s léčbou může pacient odvolat, po řádném poučení o důsledcích ze strany lékaře musí být pacientovi vyhověno, lékař si vyžádá písemné prohlášení pacienta - "reverz", který je pacient v takovém případě povinen podepsat. Skutečnost, že pacient odmítne navrhovanou péči nezakládá lékaři právo na odmítnutí pacienta dále léčit.

Právo pacienta žádat o přešetření postupu zdravotní péče:

Dle zákona č. 48/1997 Sb. má pacient právo podat návrh na přezkoumání kvality poskytované péče - podává se vedoucímu zdravotnického zařízení nebo jeho zřizovateli, příp. také na Českou lékařskou komoru nebo na zdravotní pojišťovnu, u které je pacient registrován. Má-li pacient podezření, že při stanovení diagnózy nebo při jeho léčbě nebylo postupováno správně, je nejdříve nutné obrátit se se stížností, požadavkem na přešetření na primáře lůžkového oddělení nebo na náměstka pro léčebně preventivní péči, příp. na ředitele nemocnice, kde byl pacient hospitalizován, u ambulantní péče potom na ředitele polikliniky nebo soukromého zařízení. Pokud se pacient obrací na zdravotní pojišťovnu, je vhodné kontaktovat kontrolní odbor zdravotní pojišťovny. Nejčastěji se pacienti obracejí na zdravotního radu, který vydal registraci zdravotnického zařízení. Došlo-li při poskytování zdravotní péče z nedbalosti k trestnému činu ublížení na zdraví, potom je nutné podat trestní oznámení na Policii nebo na Státní zastupitelství. Pokud se podává stížnost na neodborný postup nebo neetické jednání zdravotníků při léčbě pacienta, potom stížnost musí obsahovat uvedení místa, kde k pochybení došlo, adresu zařízení, jméno a funkce zdravotnického pracovníka, který se pochybení dopustil, konkrétně kdy a co se stalo a v čem spočívá pochybení zdravotníků. Podává-li stížnost třetí osoba, musí mít od poškozené osoby souhlas, pověření k podání stížnosti, k jednání za tuto osobu, toto neplatí v případě, že si stěžuje na špatnou péči rodič nezletilého dítěte.

[39]