Osobni asistence.cz

Trochu více o bolesti...

Bolest

Bolest je takový stav těla nebo duše, kdy nás něco subjektivně bolí, něco pociťujeme jako nepříjemné.
Může jít o bolestivý pocit fyzického nebo i psychického charakteru.
Bolest rozeznáváme akutní a chronickou, a zvláštní druhy bolesti - fantomové (bolest amputované končetiny), myofasciální bolesti (jinde bolí a jinde je zdroj obtíží), analgie (zranění, které je v obdobných případech velice bolestivé, pacienta nebolí nebo nebolelo), neuropatické (u diabetiků), průlomové a nádorové.

Kromě bolestí fyzických (somatických) jsou také bolesti psychické, které spíše patří mezi bolesti chronické. Psychické bolesti jsou u nemocných často opomíjeny a přehlíženy, a tak ne vždy dochází k jejich léčení, terapii. Jedná se o bolesti psychického charakteru, mezi něž patří těžké deprese, úzkosti, paranoidní stavy a další psychiatrická onemocnění, dále se jedná o bolesti sociálního charakteru, kam patří pocit osamění ve stáří, odcizení, ponižování, snižování důstojnosti (zejména u nemocných lidí), bída, ztráta blízkého člověka, apod. Často bývá psychická bolest spojena s bolestí fyzickou, domnělou nebo skutečnou.
Potom se jedná o bolest "psychosomatickou".

Chápání bolesti:
Bolest je vždy subjektivní, když pacient říká, že ho něco bolí.
Při velké bolesti se aktivuje určitá část mozku, mozek se snaží bolest tlumit - vytvářejí se látky tlumící bolest, které jsou svým složením podobné opioidům - morfinu (endorfiny).
Někteří pacienti se často mylně domnívají, že jejich bolest je nevyléčitelná.
Bolest je většinou odstranitelná - použije-li se správný lék, správná dávka a aplikuje-li se na správné místo.
Nedostatečně léčená nebo neléčená bolest negativně ovlivňuje život nemocného i všech jeho blízkých, ničí partnerské vztahy, omezuje životní aktivity.

Akutní bolest:

Jedná se bolest trvající několik hodin, maximálně několik dnů nebo týdnů, vzniká na základě poškození tkáně nebo orgánu (např. při úrazu), mechanicky nebo nemocí, při vyšší intenzitě představuje velkou psychickou zátěž, pacienti reagují fyziologickými změnami (prudké zvýšení krevního tlaku, prohloubení dýchání, nárůst svalového napětí, neklid, agrese k okolí i k sobě samému), akutní bolest je charakterizována jako varování před nebezpečím, jako volání postiženého o pomoc, které je určeno druhým lidem.
Lokalizace akutní bolesti je obvykle dobře určitelná.
Při akutní bolesti je možno zaznamenat ESP - sensoricky evokované potenciály v EEG.
Neléčení akutní bolesti vytváří nebezpečí přechodu bolesti do chronické fáze.

Chronická bolest:

Jedná se o bolest dlouhodobě trvající - několik měsíců, někdy i mnoho let.
Chronická bolest je sama o sobě samostatnou nemocí.
Chronická bolest bývá neúměrně velká v poměru k tomu, co ji zprvu vyvolalo, zahrnuje poměrně rozsáhlé části těla pacienta, někdy až celé tělo, celého pacienta, chronická bolest bývá usídlena v nervovém systému (paměť bolesti).
Pacienti s chronickou bolestí bývají často celkově frustrováni, jsou v depresi a plní beznaděje, jsou pasivní, rigidní, mají katastrofické způsoby myšlení a někdy bývají i agresivní.
Vedle tělesného utrpení zahrnuje i problémy duševní, duchovní, sociální a také existenční.
Lékaři nemají chronické pacienty moc rádi, nevědí si s nimi moc rady, nemocní jsou někdy označováni za simulanty, hypochondry a v krajním případě jsou odesíláni na psychiatrii.
U těchto lidí dochází ke změnám životního stylu, pacient upadá do pasivity, sociální osamělosti, egocentrismu.

Mezi chronické fyzické bolesti patří dlouhodobé bolesti zad ve vyšším věku a po operacích páteře, bolesti kloubů při artróze, bolesti hlavy, bolesti spojené s poškozením nervů (např. při cukrovce, po pásovém oparu nebo borelióze), bolesti svalů a vaziva, bolesti po některých operacích, apod.

Průlomová bolest:
Jedná se o přechodné zvýšení intenzity silné bolesti u pacienta s dobře léčenou chronickou bolestí. Bolest se může objevit náhle, např. při určitém pohybu, při kašli nebo při polykání.

Pacient s chronickou bolestí by si měl vést deník, do kterého si zaznamenává sílu bolesti a komplikace, které s bolestí souvisejí (omezení v aktivitách, délku nepřerušovaného spánku, nepříjemné sny, svědění, nevolnost, zácpu, problémy s příjmem stravy a tekutin, apod.).

Nádorová bolest

Jako "nádorová bolest" je označována řada různých bolestivých stavů, kterými mohou trpět pacienti s nádorovým onemocněním. Bolest může mít u onkologicky nemocných řadu příčin. Může být způsobena přímo nádorem (prorůstáním nádoru do orgánů nebo do kostí, příp. tlakem nádoru na jiné orgány nebo na struktury nervového systému). Tato bolest také souvisí s onkologickou léčbou (bolest po operaci, zánět sliznice v ústech a ve střevě po chemoterapii nebo radioterapii, chronická bolest nervů poškozených předchozí radioterapií apod.). Onkologičtí pacienti mohou ale také trpět "běžnými" bolestmi, které nesouvisí ani s nádorem, ani s jeho léčbou (např. bolesti zubů, kloubů, bolesti hlavy, atp.).